チェコ人の女性が日本一周の旅に出ていて話題になってます。
チェコ女性、カブで日本一周へ ＳＮＳフォロワー６万人
中欧チェコのバイク旅行家ドミニカ・ガウリチコバさん（２６）が先月、排気量１２５ｃｃのホンダ・スーパーカブに乗り、日本一周の旅に埼玉県ときがわ町を出発した。すでに３３カ国、計約６万キロを様々なバイクで旅した。４～５カ月かけ、同町へ戻ってくる予定だ。
出展：https://headlines.yahoo.co.jp/hl?a=20190707-00000033-asahi-soci
7月7日現在は大阪で雨が止むのを待っているそうですが、これからどこに向かわれるのでしょうか？
もっとたくさんの人に彼女のことを知ってもらえたらと思い、彼女に関することをまとめてみました。
1.ドミニカ・ガウリチコバさんのプロフィール
ドミニカ・ガウリチコバさんは1992年8月22日生まれチェコ出身の26歳の女性モーターサイクルツーリストです。
これまでに25カ国に小さなバイクで旅行した経験あり。
13歳でバイクの運転を始め、3年後に初めてバイクに乗って国外旅行に。
19歳でスペインからポルトガルを単独でスペイン製の125ccのバイクに乗って35日かけて縦断経験あり。 走行距離9,940km.
2013年からは20歳から乗りつづけているYamaha Tricker 250ccに乗って北ヨーロッパ横断の旅に出て１万キロの走行距離を記録。
2014年夏に同じバイクに乗ってキリギスタンから中国の国境付近に到着、単独でチェコ人の女性モーターサイクリストとして旅行した人物として最長記録を樹立。
半年後、オーストラリアとインドネシアにトラバントのデモンストレーション走行にサポートメンバーとして参加。
その時に運転していたのがJawa Cz 175です。
2016年からはHonda Zoomerで南米旅行中でしたが、今はその旅行途中で日本に立ち寄っているそうです。
2.ドミニカ・ガウリチコバさんの美しい画像集
美しいドミニカ・ガウリチコバさんの写真を集めました。どうぞ。
埼玉県ときがわ町にて。 あまりの歓迎ぶりに恐縮しきっているそうです。でも内心嬉しくてにこにこ。人も自然も美しいときがわ町。皆が温かい・・・と。3度目の市長による歓迎だったそうです。
大変長い感想が書かれてましたが、訳すのが大変なので英語が強い方はちょうせんしてみてくださいませ。
感情の描写と観察眼がユニークで面白いです。
But why? ”I ask several times. I don’t understand why I’m supposed to go to the mayor for the third time. They can’t explain it, it’s just so important.
„Ale proč?“ ptám se už poněkolikáté. Nerozumím tomu, proč se mám jet potřetí fotit se starostou. Nedovedou to vysvětlit, jen je to prý hrozně důležité. Leje. Nelibě se nasoukám do nepromokavých kalhot a vyrazím na asi půl hodiny dlouhou cestu. Je mi zima a proklínám starostu. Když však tentokrát zabočím k radnici, to, co spatřím, mi vyrazí dech. Pod stříškou se těsná přes třicet lidí, kteří nejenže, když mě zahlédnou, tak začnou tleskat, ale ke všemu si připravili obří transparent s velkým japonským nápisem: „Dominika startuje na cestu Japonskem!!“ s českou a japonskou vlajkou. Zastavím u nich, slezu z motorky, a když si všimnu, že je tam dokonce česky napsáno: „šťastnou cestu“, začnu se strašně smát a už jen tak nepřestanu. Všichni na mě civí, já civím na ně, fotografové si mě fotí, a já si teprve pomalu uvědomuju, že mi ti blázni japonští uspořádali slavnostní start. „Co mám dělat?“ ptám se, protože na sebe zíráme už trochu dlouho. To už ale člověk, který stojí za mnou, začne hovořit. Do mikrofonu. Nevím, čemu se divit a smát dřív, jestli tomu, že si přinesli mikrofon, nebo že ten transparent už strašnou dobu drží tři vážní muži. Moc řečníkovi nerozumím, ale vyslouží si několik potlesků. Pak se na scéně objeví pan starosta, který dodá celé akci punc oficiálnosti. Blíží se ke mně s jakousi zavařovačkou v ruce. Asi nějaký lokální produkt, pomyslím si. Skleněnou nádobu převezmu a začnu si ji prohlížet. Houby okurky, jsou v tom peníze! Dozvím se, že mezi pracovníky radnice udělali sbírku, a právě mi předávají všechno, co se jim podařilo vybrat. Na chvíli se smát přestanu, nemůžu tomu uvěřit. Nevydržím to však dlouho, starosta mi totiž podává papír s připravenou anglickou větou, kterou chce, abych nahlas přečetla. Zřejmě se bojí, že kdyby mi ji nepřipravil, začala bych o jeho městě říkat nějaké hrozně ošklivé věci. „Tokigawa je město, které překypuje laskavostí místních lidí a krásami přírody,“ přečtu, ale vážnou tvář si prostě neudržím. Následuje fotka, rozhovor a poslední zamávání, a jsem volná. Když pak otevřu zavařovačku, zjistím, že není jen plná drobných, jak jsem si celou dobu myslela, ale že je v ní v přepočtu přes devět tisíc korun. Japonci šílení!
Dominika na cestě さん(@dominikanaceste)がシェアした投稿 – 2019年 6月月10日午前9時00分PDT
無事を祈って欲しいそうです。一緒に祈りましょう。
トトロと一緒
白人さんのコスプレは似合いますね。東京で撮った写真だそうです。 この様な機械は祖国に無いのでビックリですって。
Nevím už, jak se to přesně přihodilo, ale najednou stojím v šestém patře obrovské zářící budovy a krmím automat mincemi, aby mi vydal jakousi růžovou kartičku. Tu předám jedinému muži na tomhle podlaží, jinak sem muži bez doprovodu ženy nesmějí. Převezmu od něj plastový košík s vybraným kostýmem a pomyslím si, že divnější už to dneska nebude. V kabince ze sebe všechno svléknu, vlezu si do modrých šatů, nasadím na hlavu přiloženou čelenku, a s hlubokým nádechem vyjdu ven. Rozhlédnu se, musím překonat stud, že na mě jakožto nejaponku všichni zírají, včetně muže za pultem, a ostatní holky jsou i o víc jak deset let mladší. Ale co, dokázala jsem se nacpat do japonské velikosti S, a tak snad zapadnu. Nejistým krokem se procházím několika uličkami fotobudek, každá pořizující trochu jinou fotografii, s trochu jinými efekty. Nejsem si úplně jistá, co vlastně dělám, za normálních okolností by pro mě bylo trapné pořídit si tímto způsobem i obyčejnou průkazovou fotku. Ale teď jsem v Tokiu, pode mnou se v zakouřené herně hrají hry se zombíky, nade mnou je manga kavárna, a já jdu na to. Jednu fotobudku vyberu, naházím do ní z venku peníze a na dotykovém displeji si začnu vybírat pózy, v kterých se budu fotit. Fotobudka mi totiž bude během focení napovídat, jak se mám nakroutit, aby mi to co nejvíce slušelo. A můžu dovnitř. Rychle si nastavím úhel i výšku záběru, mrknu na náhled a během pár sekund je hotovo. Pak už zbývá fotky upravit. Trvá, než najdu správnou upravovací budku, ale fotky už tam na mě čekají a na displeji se přehrávají záběry z focení. Všechny přítomné fotobudky samy zvětšují oči a tady se dají zvětšit ještě víc, ubrat to bohužel nejde. Ještě namalovat rty a přidat nezbytné ozdoby a bude to. Na každou úpravu nebo rozhodnutí mám jen pár sekund a pokud to nestihnu, vše se samo schválí. Vůbec nevím, která bije, a fotky jdou najednou do tisku. S fotkami v kapse a přiblblým úsměvem na tváři vracím kostým a dojde mi, že jsem se fakt bavila. Na pár minut hodit všechno za hlavu, přestat se brát vážně a předstírat třeba, že jste manga postavička, totiž vůbec není na škodu. #japonsko #mototravel #japantravel #motogirl #girlonmotorcycle #girlontheroad #dominikanaceste
Dominika na cestě さん(@dominikanaceste)がシェアした投稿 – 2019年 5月月23日午前7時58分PDT
日本に来る直前の空港での写真
旅館にて、「土足厳禁。室内ではスリッパに履き替えます。でも、トイレではトイレ専用のスリッパに履き替えます。浴衣を着てますが、トイレで浴衣を着替えなくて良いのがラッキーです。床に寝るのは初めてだけど快適」だそうです。 浴衣の帯の位置がちょっと高いですね。 漫画こちら葛飾区亀有公園前派出所のエピソードを思い出しました。
Bydlím v rjokanu, tradičním japonském hostinci. V botách se sem nesmí, při vstupu se přezouvám do pantoflů. Jejich podrážka je stále sněhobíle čistá, i když v nich vesele pochoduju do výtahu, do kuchyně i po chodbách. Ale ne na záchod. Na záchod potřebujete záchodové pantofle. Záchodové pantofle jsou pantofle, které na vás čekají na záchodě a do kterých se před konáním potřeby přezujete. Je to zřejmě proto, aby vám na sněhobílé pantofle neskočily záchodové bakterie a vy náhodou neumřeli. Taky nosím jukatu, což je věc podobná županu a na záchod se naštěstí převlékat nemusí. Klasická postel mi nechybí, mimo to to tu neustále nádherně voní a všechno má své místo, všechno zapadá, všechno prostě funguje. #japonsko #mototravel #japantravel #motogirl #girlonmotorcycle #girlontheroad #dominikanaceste #dominikanacestejaponskem #dojaponska #dominikaontheroad #mototrip #japanmototrip #motocestovani #acrossjapan
Dominika na cestě さん(@dominikanaceste)がシェアした投稿 – 2019年 5月月14日午前6時38分PDT
日本に来る前に南アメリカで撮った写真。 むちゃくちゃ絵になりますね。
南アメリカで習ったエンパナーダ(菓子パン)を作った時の一コマ
ご自身のイラストが描かれたブックカバー
3. まとめ
きれいでしたね。ガブリチコバさん。
現在は大阪におられて雨がやむのを待っているそうですが、4〜5ヶ月かけて日本一周して埼玉県のときがわ町に戻るそうです。
あなたの町で彼女を見かけることがあるかも知れませんね。
ご無事で日本一周されることを祈ってます。
